Home arrow Archiv arrow Články arrow Legenda "Škorpion"
Legenda "Škorpion" Tisk E-mail
Malý lehký samopal se sklopnou ramenní opěrkou odstartoval svoji slavnou éru počátkem 60.let a vynikal především příjemnou střelbou a možností střelby dávkou i jednotlivými ranami, navíc při možnosti držení zbraně pouze v jedné ruce. Nezanedbatelnou výhodou této zbraně určené pro mířenou střelbu z ramene do 150 m a z volné ruky (jako pistole) do 50 m je možnost nošení v opaskovém pouzdře, když v tomto případě byl použitelný pouze zásobník na 10 nábojů a tím podstatně snížena kapacita. Ve srovnání s jinými obdobnými konstrukcemi (Stečkin, Mauser 96) byl škorpion vz.61 nejpovedenějším výrobkem.
Tímto samopalem byly vybavovány diverzně průzkumné výsadkové útvary a speciální složky, kde se stal zvláště ve spojení s tlumičem jednou z nejoblíbenější zbraní. Osvědčil se také díky vysoké přesnosti střelby a to i ve ztížených podmínkách, poměrně velkou odolností proti poškození a stoprocentní vyměnitelností součástí. Je pochopitelné, že se brzy stal žádaným zbožím také v zahraničí. Škorpion nikdy nebyl samopalem s výjimečně velkou účinností, ale rozhodně je zbraní vhodnou i pro osobu s minimálním střeleckým výcvikem a zkušenostmi, aby dokázala na blízkou vzdálenost zneškodnit protivníka smrtící záplavou projektilů, hrnoucí se v dávkách. Tento samopal byl velmi často používán např. IRA, patřil do výbavy Libyjských teroristů, Palestinců a nechyběl ani ve výzbroji tzv. Rudých brigád. Není tajemstvím, že známý italský ministerský předseda Aldo Moro, unesený a popravený v sedmdesátých letech právě členy Rudých brigád byl prokazatelně zastřelen československým samopalem vz.61. Zveřejněná svědectví lidí zasvěcených do oblastí kolem výcviku a pobytu jednotlivců a skupin připravovaných v tehdejším Československu vypovídají jasně o tom, že šlo vesměs o individua, jejichž střelecké a výcvikové schopnosti byly dosti tragické a tudíž pro ně byl škorpion naprosto ideální zbraní, která dokáže téměř stoprocentně „skolit“ svoji překvapenou oběť. Ačkoliv se výroba samopalů vz.61 v Uherskobrodské zbrojovce zastavila před pětadvaceti lety, neznamená to konec slavné zbraně. S novým označením vz.61E byla v roce 1992 výroba obnovena v nových verzích vz.82 (9mm Makarov) a vz.83 (9mm Browning). Tyto zbraně se ovšem díky používané munici, která nebyla o mnoho lepší než původní ráže 7,65 mm příliš neujaly.Zcela jiným případem mohl být další typ škorpionu již několik let marně nabízený ozbrojeným složkám. Samopal vyrobený v poměrně větší, robustnější podobě oproti svému „jedenašedesátkovému“ vzoru, je v ráži 9 mm Luger, tedy v ráži, která je standardní pro střední třídu samopalů používaných v posledních desetiletích ve speciálních a policejních složkách. S nabídkou verze v ráži 9 mm Luger se dalo počítat s komerčním úspěchem ve světě, pravdou ovšem je, že samopal škorpion 9 mm Luger DODNES NENÍ U DOMÁCÍCH SLOŽEK ZAVEDEN , i když podle mnoha názorů je nejen lacinější než např. používaný „9 mm“ Heckler a AUG, ale je i menší, lehčí, skladnější a dávka z této zbraně je plně kontrolovatelná. Pro tichou střelbu s tlumičem se používá subsonická munice s rychlostí pod cca 330 m/s. Zbraň lze opatřit nasvěcovači, lasery, kolimátory, tlumiči, plastovou pažbou apod. Přestože si samopaly Heckler vydobyly i přes řadu nedostatků neotřesitelné postavení u jednotek speciálních sil. Často se diskutuje o tom do jaké míry by tento samopal ráže 9 mm Luger dokázal v rámci speciálních složek nahradit zbraně Heckler… Případní zájemci mohou kompletní článek najít v časopisu zbraně 5/2004.  

     

 

Zpracoval  Skotty  

Přidat jako oblíbený (109) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 4937

Napište první komentář
RSS komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*



Kód:** Code

Powered by AkoComment

 
< Předch.   Další >

Vybíráme z našeho archivu

Akce Hunt of Spirits, Lažánky 3.11.2007
Akce Hunt of Spirits - skotty na číhané :)
Cílem této akce z dílny tvůrců U.N. Brno bylo ověřit poněkud nezvyklý typ hry a sice boj o duše :- ) Tentokrát se podařilo zmobilizovat polovinu týmu, takže jsme odjeli na testování ve složení Charlie, Kamil, Pochtli, Jelen, Skotty a Radek. Přesto že předpověď počasí neslibovala nic hezkého tak slunce záhy prorazilo mraky, teploměr vyrazil vzhůru a počasí nám relativně bohatě dopřávalo. Během brífinku jsme pochytili něco více z pravidel a scénáře, načež každý obdržel kulatou lesklou dušičku a poté obě poloviny zúčastněných mazaly na svoji základnu. Legrace spočívala v tom že jsme nevěděli kde ji má náš protivník,zatímco naši protihráči s tou naší byli omylem seznámeni :- )))) Dorazili jsme na udané místo a za pár minut se již začínalo. Tedy mělo neboť část našich seděla,plácala páté přes deváté a k ničemu se neměla. Takže jsme se posléze sebrali a šli hledat základnu nepřítele,smířeni s tím že zbytek bude bránit základnu a pikslu s dušemi. Šmejdili jsme po okolí a posléze vypátrali nepřátelskou základnu.K naší smůle byla na ostrohu mezi dvěma lomy z čehož plyne že přístup k ní byl docela obtížný neboť zatímco obránci byli skryti,tak naše možnosti v tomhle směru byly podstatně omezenější. A to nemluvím o faktu kdy kuličky od firmy Brad + Havran + Stoupa  Company létaly přes celý lom,zatímco ty naše tam sotva doplachtily :- )))))) Když už jsme se k něčemu dostávali ,tak jsme obdrželi zprávu že naše základna padla. Tudíž pauza,jídlo a otočit hru…Druhé kolo dopadlo obdobně jen s tím rozdílem že se nepříteli podařilo nás doslova obklíčit na jiném úzkém pahorku takže šance probít se k základně protivníka a dostat se k duším byla mizivá. Popravdě řečeno nám již ani tak nešlo o výsledek hry,jako o dokonalé vyzkoušení nového systému.Bránili jsme své dušičky jak to jen šlo i když na naší straně běhal např. týpek s krátkou plynovkou, zatímco šéf U.N. se procházel po poli téměř mimo náš dostřel a chrlil na nás odtud kvanta kuliček.Nicméně o tom to je a legrace to byla skutečně náramná. Holt asi budeme muset pro příští rok přidat na pružinách a zlanařit do týmu nějakého schopného snipera .- ))) Ani netuším jak to tentokrát dopadlo neboť v dané okamžiky jsem byl jako naschvál mimo a tak to nechám slonovi,páč on má větší hlavu…Ovšem daleko podstatnější je že jsme si pěkně zahráli a zjistili že daný typ hry zcela vyhovoval všem účastníkům.Snad jen by to možná chtělo ještě třetí tým aby se dalo více taktizovat. Takže opravdu nezbývá než se těšit na příští sezónu až se na nějaké akci rozjede tento systém naostro.Nakonec jak jinak finále u Kocourků…Díky členům U.N. Brno za vytvoření zajímavé hry a taktéž všem ostatním kteří se akce zúčastnili za fér hru a tuny legrace…