Home arrow Archiv arrow Články arrow ROZUM DO HRSTI nebo NOHY NA RAMENA?
ROZUM DO HRSTI nebo NOHY NA RAMENA? Tisk E-mail
Airsoft, uctívaný,obdivovaný a i v poslední  době i kvůli “co kdyby“ televizním reportážím nahlodaný,se ocitá na pokraji zásadního rozhodnutí.Zdá se,že otázka: pokračovat v přirozeném “hurá vývoji“nebo se nechat dokonale svázat spoustou pravidel je již nastolena a zavírat před ní oči se nemusí v budoucnu vyplatit.
  Obě varianty mají své pro i proti.Pro zavedení jasných a přesných pravidel mluví poslední dobou zvýšený počet upgradů,které mnohdy dosahují až do krajních možností zbraní i majitelů.Je více než zřejmé,že takto upravená zbraň se stává v rukou nezodpovědného majitele velice nebezpečnou a v mezním případě i plnohodnotně mrzačící. .Vzpomeňte na dobu nucené manualizace,kdy i střela vypálená z fyzicky unavujícího kousku plastu měla při dopadu na Vaše tělo ještě stále dosti slušnou dávku kinetické energie ...[článek pokračuje, klikni sem]

Proti zavedení omezujících pravidel naopak jasně hovoří hlavně neochota různě zaměřených týmů i jednotlivců se na jejich znění rozumně domluvit.Jenom ohledně své oblíbené výstroje by nemálo týmů neváhalo rozpoutat lokální airsoftové inferno.O tom,že je rozdíl v citlivosti zásahu do lehké bundokošile nebo zesíleného nosného systému sešněrovaného nekonečnou řadou vycíděných nábojů ve velmi vkusném kulometném pásu nemá smysl snad ani hovořit.
    Dilema co bylo dřív-upgrad nebo krunýř-vyvolává matnou asociaci na podobné rčení,se kterým si budou lámat bystré hlavy z našich daní v přeplněných,hustým kouřem potemnělých výzkumáků ještě mnoho dalších generací.My ale na pitomosti nemáme již z principu čas.Tady se holt musí makat!
   Pro zastánce upgradů mluví zase skutečnost,že většina takto vybavených lidí má po ruce záložní zbraň,kterou má/by měl/ použít.Jsou ovšem situace,že udatný bojovník může zazmatkovat a trefit protivníka/v lepším případě/dobře vytuněnou kulí,která si vzala vzor z projektilu menší ráže ze vzdálenosti která i by i otrlému muži SS přišla amorální.Všichni víme,že adrenalinem napumpovaní jedinci mají přímo prasečí radost z bolestivého zásahu nebohého nepřítele.Tento si prostřeleným uchem vyslechne omluvu typu“soráč,ale nemusíš slyšet všechno“ a s nevěřícím výrazem bolesti a tiky zmítané tváře do doby,kdy provinilého střelce zasáhne do ksichtu naplno dávka od kolegy,který měl dneska blbej den a chtěl se taky zasmát.
   I proto se začínají objevovat omezení stylu pružina do 120, střeba jednotlivě,bez tlumiče,bez brýlí,bez trenek,bezmyšlenkovitě,bez erekce,bez peněz.....ehmm...jasně...soukromé věci do kolonky nepodstatné.
   120-bezva,ale proč ne 130 nebo 150atd.Jistě je tu neoddiskutovatelný argument,že pružina 130 je silnější než 120.Ale no a co!To je i 110 silnější než 100.Jde spíše o to,že málokdo namáhá použít záložní zbraň od určité vzdálenosti od nedočkavého cíle.Není totiž již tak velký rozdíl být odpraven z pár metrů 120 nebo 130.Mnoho z nás natuněné AEG používá pro boj zblízka a to i přez to,že se se útočí na dva dospívající manuálisty,snažící se během pár okamžiků zavrtat marně do země.Přitom naše vyleštěná,promazaná a skvěle zastřílená záložka marně čeká na svou velkou chvíli.A to i přez to, že bývá dokonce schopná se primární zbrani protivníka vyrovnat.Alespoň co do kadence a zvukového efektu.
    Další diskutabilní věcí je rozpoznání viníka.Jak jedinec může v zuřivé řeži několika desítek vybuzených Max Paynů s určitostí vyvrátit podezření bezokého jedince,že právě on vysklil jeho výlohu a on teď musí mít po zbytek života zatáhlý závěs.Sakra,tak proto byli ty brejle od muže s podezřele asijskými rysy tak výhodnej kauf!!Podepsat si všech 6524 kuliček bude asi taky pěkná hokna,která by zdeptala i nejednoho doživotně odsouzeného.Tato situce naléhavě volá po zásahu nějakého neomylného soudce,který bude schopen s nezpochybnitelnou jistotou oddělit umělou hmotu od vypuštěné oční bulvy a vynést rozhodující verdikt-vinen upgrade 130.
    Prdlajs.Lepší je jistě přirozený vývoj bez svazujících povinností a soudců Dredů,kteří by se motali po již tak nepřehledném bojišti.V budoucnu jistě nějaká omezení přijdou,bylo by ale předčasné diskvalifikovat určitou skupinu upgadovaných zbraní.Spíše je potřeba zaměřit se na mozkovny jejich majitelů.Cesta to bude jistě složitější,nicméně prozíravější.Vžyť za každým zraněním,které se občas vyskytnout musí,tak jako ostatně při každém sportu/zábavě/nestojí věc,ale člověk.Proto by se neměli pořádat inkvizitorské hony na upgrady,ale spíše omezit omezenost vládců hop-up strojků.Nenaplněným ideálem by bylo,kdyby každý s přeměnou od krvelačného nemilosrdného killera na mozkem obdařenou osobnost,začal nejdříve u sebe,než začne proklínat všechny okolo.
    Možná příště až budete mít na mušse nic netušícího smolaře,zvažte zda by nebylo od věci pokusit se ho zneškodnit Vaší,do té doby nečinnou záložní zbraní.Uvidíte,že se hra stane určitě zajímavější,a to nejen pro oběť.A možná,že se pro záložku rozhodne i člověk,který Vás má už hodnou dobu pevně umístěného ve svém zaměřovači,čekajícím pouze na Váš vyděšený výraz.

napsal: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny


Přidat jako oblíbený (96) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 3149

Napište první komentář
RSS komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*



Kód:** Code

Powered by AkoComment
 
< Předch.   Další >
[Zpět]

Vybíráme z našeho archivu

Vega match II. Říkonín 10.6.

tomig na lovu
Díky tomu že jsme měli v plánu zúčastnit se dvoudenní akce a tato se nakonec nekonala,sjednali jsme si narychlo další z řady malých akciček pro pobavení.Vzhledem k takřka tropickému počasí byla účast velmi slušná a tak jsme v sestavě Tomig,Jelen,Pochtli,Kamil,Skotty a Radek vydali vzdorovat přátelům - nepřátelům.Oproti předchozí Vega I. Jsme tentokrát po domluvě trochu navýšili počet zúčastněných a bylo to hned znát na kvalitě hry i všeobecném veselí.Měli jsme totiž v rukávu žolíka a sice posilu kluků z Bíteše ,což protivník netušil…
"Skoťáci" :-)
Podstatou akce byla série bojů o vlajky kde proti sobě stály dva týmy snažící se jakýmkoliv možným i nemožným způsobem získat vlajku soupeře.Impozantní klamné manévry mnohdy zmátly i hráče vlastní a to nemluvím o kvalitních jahodách kvůli kterým taktéž pár bojovníků odešlo do věčných lovišť.O zábavu tedy nouze nebyla a parné počasí dávalo bojujícím pořádně zabrat.Taktéž padlo několik rekordů ve spotřebě tekutin.Některé hrdinné bojovníky však taková drobnost rozhodně nemohla zdolat a tak kupříkladu Wotan sprintoval s ukořistěnou vlajkou po lese takovým způsobem že to skoro vyvolávalo dojem že má v maskáčích zapnutou klimatizaci.Jiní na to šli tak říkajíc „ Od lesa “,bohužel trochu mimo směr a tak jsme asi dvacet minut hráli průzkumnou hru s názvem „ Nepotkali jste někde Pochtliho? “ Legrácek tedy fůra a výsledek nebyl až tak podstatný. Tipoval bych to na plichtu. Podstatné bylo že jsme si na mrtvolišti poklábosili s přáteli a využili volný den který by jinak přišel v niveč.Jako již tradičně jsme ukončili akci v naší oblíbené hospůdce.Nezbývá než se tedy těšit na další pokračování této oblíbené série.Tímto díky všem zúčastněným za pěknou a férovou hru.