Zranění způsobená střelnou zbraní

Home

Archiv

Články

„Jeden výstřel,jeden mrtvej“ , známé heslo pro střelbu ze zálohy.Začátkem článku bych chtěl udat několik čísel,která jasně ukazují účinnost střelby ze zálohy.Během první světové války Američané potřebovali 7000 (!) nábojů k vyřazení jednoho nepřítele.Tento počet stoupl ve druhé světové válce na 25 000 (!). Ve Vietnamu už to bylo 50 000 (!!!) nábojů.Oproti tomu snipeři ve Vietnamu měli mimořádný poměr 1,7 náboje na zneškodnění jednoho nepřítele.O tom ,co sniper musí udělat,aby se mu povedl dobrý zásah a nebyl odhalen už bylo napsáno mnoho článků.Já bych se spíš chtěl zabývat druhou částí výstřelu a to tím okamžikem,kdy střela vnikne do těla.

   Stupeň zranění určuje sama kulka,její ráže,váha,rychlost a výroba. Když kulka zasáhne terč,způsobí tři hlavní druhy zranění.

   První je tržná rána a porušení tkáně,jak střela prolítne tělem a zanechá trvalou dráhu zranění.

   Další druh zranění – hydraulická šoková vlna – vzniká pouze vysokorychlostní kulkou.Když kulka začne razit dráhu zranění ,stlačuje tkáň před sebou a vysílá šokovou vlnu.Ačkoliv šoková vlna netrvá déle než milióntinu vteřiny,může poškodit části oddělené od dráhy zranění.

   Třetí druh zranění jsou dočasné kaverny (dutiny) v tkáních a orgánech vytvořené vysokorychlostními střelami. Jak kulka vnikne do těla,okolní tkáň absorbuje nesmírné množství energie.Ta je tak mohutná,že vytlačuje tkáň dopředu a ven,tento posun získá svou vlastní pohybovou energii a pokračuje i když už kulka prošla tělem a vytváří velké dutiny.( až 30 x větší,než je kulka) Dutina následně splaskne sérií pulsů a zanechává trvalou dráhu zranění.

   Ze všech částí terče odstřelovač míří nejraději na hlavu.I když je poměrně malá obsahuje mnoho míst pro zneškodnění nepřítele.Mozek se po zásahu nemůže rozpínat,čímž by se podstatně snížil stupeň zranění,protože je obklopen lebkou,takže následky hydraulické šokové vlny a kavitace (rozpínání) jsou zničující. // Prst odstřelovače stiskne spoušť a kulka proletí přilbou,kůží na hlavě,lebkou membránou cévek do měkké houbovité mozkové substance v týlovém laloku mozkové hemisféry.Potom buď ochrnete,nebo oslepnete,nebo ztratíte paměť,nebo nemůžete mluvit,nebo krvácíte – nebo jste mrtví.!!!! //

   Na trup míří odstřelovač na dlouhé vzdálenosti.Účinky kavitace jsou velmi nepříznivé na játra,ledviny,slezinu a pankreas,které mohou být poškozeny,i když je kulka přímo nezasáhne.Přímý zásah do těchto orgánů je nevyhnutelně katastrofální. Navíc pulsace dutin vede k násilné rozpínavosti a smršťování plynů ve střevech a způsobuje vnitřní trhliny.

   Naproti tomu hruď je hlavně vzduchem plněná dutina a zatím co srdce a cévy jsou vysoce citlivé na přímý zásah nebo kavitaci , plíce jsou velmi odolné.I když úlomky žeber mohou způsobit těžké krvácení.

   Zranění údů vysokorychlostní kulkou je podstatně méně vážné.Může však vyvolat rozsáhlé škody,zejména když jsou roztříštěny hlavní dlouhé kosti . Nic tady z toho co jsem popsal není rozhodně žádná příjemná záležitost.

   Buďme tedy rádi,že po sobě střílíme „neškodnejma“ kuličkama a ne ostrou municí.Ono je přece jenom lepší recyklovat na „mrtvolišti“ než na hřbitově.

Převzato a upraveno z knihy SNIPER od Adriana Gilberta.

Zpracoval Miky

Přidat jako oblíbený (95) |

Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 4312

Napište první komentář

Přidat komentář

Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*
Kód:**

< Předch.

[Zpět]

Vybíráme z našeho archivu

Akce "Die Freiheit", Mariánky, 4.8.2007

Další prázdninovou akci bohužel poznamenala mizivá účast našich zaneprázdněných členů a tak na tuto akci vyrazila pouze dvojice Jelen a Skotty a abychom se sami nebáli tak jsme vzali hosta Štěpána který si chtěl zkusit airsoft. Po pravdě řečeno zpočátku jsme si nedělali iluze o místě konání,nicméně jak už to v takové situaci bývá ,byli jsme mile překvapeni. Takže k věci. Bránili jsme tři velmi blízko od sebe umístěné základny vyznačené balonky v hustě vegetací zarostlém terénu a náš soupeř disponoval dvěmi seřadišti. A tak jak se už pomalu letos stává zvykem místo aby útočníci dobyli základny,tak obránci postupně zlikvidovali obě seřadiště a bylo vymalováno: -) Poté se ještě několik minut střílelo ze setrvačnosti po všem co se hýbalo až následovala pauza na jídlo a následnou poradu co dál,neboť všichni chtěli samozřejmě v dobře započatém dni pokračovat.Hrálo se tedy o vlajky.Přesunuli jsme se kousek stranou od původního místa a zde byl terén ještě daleko zajímavější a přímo stvořený pro hru.Boje pokračovali s ještě větší intenzitou,nicméně první hru jsme prohráli i když ne zrovna moc čistým tahem nepřítele: -)) (údajně prý protivník strčil vlajku pod výstroj místo aby ji odnášel viditelně,čímž zamezil jejímu opětovnému zabavení). Do odvety jsme přeskupili síly a pozměnili taktiku. Spetsnaz dokonale bránili naši vlajku a ostatní útočili na základnu nepřítele.Zdravě nabuzeni předchozím neúspěchem jsme dali do hry více rozumu a karta se obrátila.Většina z našich útočila čelně zatímco naše dvojice obcházela po křídle a postupně likvidovala vše s čím se během své pouti setkala : -))) Pravdou je že jsme občas nevycházeli z údivu když jsme třeba koukali jak se soupeř evidentně přestřeluje mezi sebou…Takže jsme následně položili kontrolní otázku „Vo co Go?“ A když se nám dostalo uspokojivé odpovědi tak nepřítel hrdinně zemřel v záplavě Guarderů.Tak jsme pokračovali téměř až k vlajce kde už zůstal bojeschopný toliko Jelen a dokonce ji i sebral.Bohužel daleko se nedostal neboť byl ze zálohy zlikvidován a tak ji správně zanechal na místě a nevěřícně koukal jak zbytek našich drží pozice bez snahy vlajku sebrat a zmizet.Chvíli zíral a potom se v něm probudil druhej „Jéňa“ a naši spoluhráči dostali PŠM, načež patřičně zatáhli,sebrali vlajku a mazali na základnu. (Holt rozený výcvikový instruktor…) Protivník potom útočil se snahou dostat vlajku zpět,nicméně naše obrana byla tentokráte bezchybná. Po uplynutí časového limitu jsme tedy oficiálně ukončili celou akci družnou zábavou a hlasitým hodnocením,načež se účastníci pomalu začali trousit k domovům.My jsme ještě spěchali okouknout místní raketovou základnu.Bohužel uvnitř byly ovce a firma s jeřáby takže výsledek snažení byl téměř nulový.Co se týká akce hodnotíme velmi,velmi kladně,vpravdě akce jak se sluší a patří…