 Na další pokračování stále oblíbených komorních akciček jsme
se tentokrát vypravili ve složení Jelen, Fredy, Kamil, Radek, Skotty a hosté Štěpán
a Susál. Počet zúčastnivších se bojovníků byl opět o něco větší a tudíž se zdá
že začíná jít o stále více vzrůstající zájem. Začátek byl tentokrát trochu jiného
rázu, neboť jsem odjel spolu s Vegou obhlédnout jiný vytipovaný terén a k ostatním
jsme se tedy připojili podstatně později.T ou dobou už boje několik desítek
minut probíhaly a tak jsme se přidali do již rozjetého kolotoče přestřelek. Jak
jinak bojovalo se urputně o SOBR vlajku…Situace se měnila v podstatě
každou chvíli a štěstí se střídavě přiklánělo hned k jedněm i
druhým. Vzhledem k tomu že se opět vydařilo letní počasí,tak bylo nutno
udělat pauzu na občerstvení a krátký oddych.Po dohodě došlo ke změně scénáře a
naše skupina měla tentokrát dorazit na protější kopec spolu s naším VIP
kterého jsme měli uchránit za každou cenu.Vzhledem k tomu že na akci byl
dán časový limit tak jsme si moc velké šance nedávali. Kupodivu dobře zvolenou
taktikou a přesnou střelbou jsme dokázali prorazit skrz obránce a úhybným
manévrem následně dovést našeho VIPáka : -) až na dané místo při ztrátě toliko
dvou bojovníků. Nutno ovšem dodat že po tomto výkonu jsme mohli maskáče ždímat
a voda z lahví a vaků začala mizet závratným tempem.Po nutném odpočinku
padlo rozhodnutí že tentokrát budeme bránit část kopce a protivník ho vezme
útokem.Již od té doby co jsme vyšplhali na kopec jsme neustále pokukovali po
válcích se slámou rozmístěných po poli i napadaných po části lesa.No a jak
jinak než že na útočníky uděláme „tunel“ a opevníme se za nimi…Tímto
oznamuji zdejším laxním zemědělcům že nám nemusí děkovat za kousky které jsme
jim pomohli vykutálet z lesa zpět na pole,neboť to nebylo ze soucitu k nim,nýbrž
díky naší vášni k airsoftu: - ))) Hradbu jsme umístili poměrně blízko
kraje lesa aby to nebylo zvlášť podlé vůči protivníkovi.(však jsme na to také v závěru
dojeli…) Všichni zúčastnění jistě potvrdí že toto zpestření opravdu
přišlo vhod a strhla se mela o velmi slušné intenzitě. Mrtvoly ulehávaly nahoře
nad pevností na poli a slzy jim tekly proudem při pohledu na to co se odehrávalo
dole pod nimi.Bohužel to pro naši skupinu dopadlo neslavně neboť nepřítel v závěru
(tuším že Lukáš) využil příležitosti a nezpozorován pronikl v té chvíli
mrtvým úhlem v obraně a hrdinně zlikvidoval zbytek udivených obránců!
(nebejt mrtvej tak to bylo na harakiri). Ale neva stejně jsme to dali zase na
plichtu. Ke slovu přišel další odpočinek a když jsme se do sytosti nasmáli ,tak
jsme provedli přesun k našim vozítkům a poté přímo u Vega centrály ještě
pokecali o věcech příštích. Dále samozřejmě opět následoval gáblík u Kocourků a
tímto skončil další výborně prožitý den s přáteli...
|