Samotné akci předcházely tři volné dny,které většina našeho týmu využila k návštěvě přilehlých hradů/Sloup,Bezděz/ a zřícenin/Děvín,Ralsko/.Nevynechali jsme ani koupání v bývalém tankobrodu či prohlídku letiště.

Pár piv,které jsme si dali po dobrém obědě,udělali z Košťáka hlasitou neřízenou střelu,takže náš příjezd na místo akce se nedal nikým přeslechnout.

Po zbudování malého tábořiště jsme si krátili čas návštěvou u jiných,nám dobře známých týmů.Překvapilo zvláště “military“ vybavení stanového města S.T.B. a naopak skromné bivakování LVZŠ v místnosti opuštěné budovy vedle hromady odpadu.

Noc až na slabou průtrž,proběhla v klidu a tak nastal očekávaný den,který však bohužel nesplnil naše očekávání.

Při brífingu na kterém se sešlo více velitelů než na jiných akcích hráčů,jsme se dověděli veškeré informace./AČR a BWH versus USA se spoustou podúkolů/

Úkolem našeho týmu bylo napadnout cíle,které měl odhalit náš průzkum.Po obdržení signálu jsme spolu s asi s padesátkou spolubojovníků skutečně postoupili až k několika budovám obsazených nepřítelem.Po prvním náporu ve skrytu dýmovnic se několika šťastlivcům podařilo dostat až k patě budovy na které vlály hvězdy a pruhy.Zbytek útočníků se však nepochopitelně začal štosovat v opuštěné budově a neprojevoval mnoho snahy probít se dále,na což doplatili naši,kteří byli napadeni z nechráněného směru.O zbytek útočného týmu se pak postaral vlastní špatně odhozený granát,který vybuchl uprostřed postupující jednotky a vyřadil jádro útoku.

Po příchodu z mrtvoliště jsme ve třech lidech čelili protiútoku desetičlenné skupinky USA.Ve složení Fredy,Koště,Bismarck jsme protivníka nejenom zadrželi,ale i donutili k ústupu.Nepřítel však hledal jinou cestu k budovám,proto jsme ho sledovali a znovu napadli.Ukázalo se však,že jde o jednotku “SKYNET“ ,která ve složení terminátorů novější vývojové řady neuznávala zásahy ani z bezprostřední blízkosti.Jejich kevralem a batohy pokrytá ocelová těla nereagovala na naše zbytečně střelivem hýřící zbraně.Pulzní hi-tec plazma krochny jsme zapoměli ve stanu a proto jsme postupně zakalili,což nám vzalo téměř chuť nadále pokračovat v akci.

Po návratu ze vzdáleného mrtvoliště k nám již dobře známým budovám,snad z nudy nebo špatné koordinace spolu válčili muži stejné strany,na což jsme přišli až po friendly killu.Na nepřítele jsme však nakonec narazili a rozdrtili.Několik z nás tak mělo možnost navštívit mrtvoliště v zóně shozu,kerá se nacházela asi 1km od zmíněných domů.

Tady se o zábavu postaral především odpal RPG proti civilnímu vozidlu a nádherný exemplář MG42.

Občasné protiútoky malých jednotek USA nás nemohli zaskočit.Opět jsme měli to“štěstí“zahrát si ve filmu se železným robotem,což Stoupa ohodnotil nadmíru výbušným projevem nespokojenosti.

Po přesunu nazpět k budovám jsme se vydali za ustupujícími jednotkami USA.V nastalém zmatku,bylo některým jednotkám zcela jedno na koho střílí.Hromada vlastních sestřelů v našich řadách mluví jasně o nezralosti a zbrklosti daných týmů.

V tomto bodu začalo lehce pršet a cvakání dálkových centrálů,dávalo tušit,že hlavní síly nepřítele opouštějí bojiště.Na naší straně se však taky dostavila únava a my jsme pak také opustili bojiště.

Z velkolepé a dobře zorganizované akce se díky několika jednotkám nehrajícím fair-play,stala

docela flustrující záležitost,která se zábavou neměla mnoho společného,Věříme,že pokuď bude nějaké příště,obejdeme se bez jednotek USA.

Bismarck

Napište první komentář

Přidat komentář

Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*
Kód:**

Powered by AkoComment