První úkol (a bohužel i poslední) spočíval v přemístění se terénem na dané místo v daném časovém limitu. Rozlosovované dvoučlenné hlídky odcházely z výchozího místa ve čtyřminutových intervalech, přičemž se mohly navzájem během cesty nastřelit, za což měl zasažený tým udělenu časovou penalizaci... [článek pokračuje]

O zpestření přestávky se postarali (ruští) otužilci, když imitovali na voru maskovaný převoz vybavení přes jezírko. O tom, že voda nebyla ještě zdaleka prohřátá svědčila spousta nadávek, promodralé údy a křečí zkřivená těla.

     Následoval hromadný přesun do lomu, kde si správní chlapi našli koule a zapózovali sniperům v otevřeném terénu. Protože okolím lomu se k nám skrytě přiblížil objednaný nepřítel (Sajtna), přemístili jsme se o několik kilometrů kopcovitým terénem k dalšímu styčnému bodu.

     Tam jsme celkem lehkovážně propadli nostalgii našich vojenských let až jsme skoro zaspali útok Sajtny. Následující přestřelka, ve které jsme měli i díky velké přesile navrch, musela být předčasně ukončena kvůli civilním osobám v blízkosti střetu.

     Po přípravě stravy a menšímu deštíku se naše cesty rozdělily. Silnější jedinci vyrazili na rozhledu k přenocování. Zbytek včetě mě vyrazil k domovu.

     I když nejsem přílišným zastáncem tohoto typu akcí, musím uznat, že jsem se bavil a když bude příště akce o trochu lépe promyšlena a dotažena i do detailů, rád se opět zůčastním.

Napište první komentář

Přidat komentář

Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*
Kód:**

Powered by AkoComment