Nejnovější album

 
Trenkárna, 11.2.2012
 

Trenkárna, 11.2.2012

profisim

Přihlášení

Přihlášení

Stránky si prohlíží

22 hosté

Tvůj

OS:  Unbekannt
IE:  Anderer Browser
ISP:  179.208
IP:  38.107.179.208
TOPlist
Home
Akce Kathryn, Jalovisko 17.11.2007 Tisk E-mail
Akce Kathryn Jalovisko
Přestože předpověď počasí slibovala spíše minusové hodnoty a počasí vhodné pro stavění sněhuláků, nemohla část týmu podlehnout pokušení ještě si letos naposledy zahrát CQB. Takže nakonec přepravní modul vyráží z Brna příjemně vytopen a s posádkou Jelen, Pochtli a Skotty. Za okny příjemných mínus 6 stupňů : -))) Na místě se k nám připojuje posila Štěpán a vyčkáváme příjezdu ostatních. Zrádná teplota odradila část lidí z oblastí daleké Afriky, nicméně i tak se sjelo dost lidí na slušnou akcičku. Takže brífink, rozdělení na dvě skupiny, něco teplého do krku a hurá – mažeme softit abychom se zahřáli neboť slunce zatím nikde. Úkol zní najít v areálu trezor a u soupeře získat klíč k jeho otevření. Druhá strana má stejné úkoly a tak to vypadá že nám brzy bude docela teplo… Hned z kraje se bojuje s plným nasazením a také slunce se zapojuje do hry a začínáme se potit pod našimi vrstvami oblečení. A potom že prý bude zima nebo co?!! Utíráme čela a brýle a požárech začínají stékat potoky potu. Stupňujeme ale neustále svůj tlak na nepřítele a blížíme se k jeho základně a zároveň bedlivě koukáme jestli se někde neválí ten zmiňovaný trezor. Přestože jsme kolem něj tak třikrát prošli, tak byl zahlédnut až při další pochůzce přes terén a následně dopraven na naši základnu a pečlivě chráněn před protivníky. Zbývá ukořistit klíč k jeho otevření a tak téměř veškeré síly vrháme do útoku a po několika pokusech ho nakonec získáváme na nepřátelské základně a spěcháme shlédnout slibovanou odměnu ukrývající se v trezoru.
Akce Kathryn Jalovisko
Pořádající tým se vytáhnul neboť uvnitř spinkala láhev pečlivě zamotaná v peřinkách : -))) Takže slavnostní ochutnávka jakosti, fotka vítězného týmu do alba a samozřejmě také přenechání menšího hltu i poraženým…Menší pauza spojená s občerstvením spojená u některých s výměnou baterií a hurá zpět do bitvy neboť končit se nikomu rozhodně nechce. Takže tentokrát bitva o vlajky která se několikrát obrátila aby byly shodné podmínky pro obě strany. Válčilo se nakonec se střídavými úspěchy až do pozdních odpoledních hodin neboť každý z nás si chtěl poslední letošní akci opravdu užít. Dekagramy kuliček proto křižovaly všemi směry a v závěru už přiznával i led na kalužích : -)))))))))) Byla to zatraceně dobře strávená sobota neboť akce se povedla, počasí se nakonec také umoudřilo a hlavně: Kvéry v pohodě vydržely… No co dodat bylo to velmi vydařené rozloučení s letošní sezónou a jen škoda že z našeho týmu nebyla větší účast. Díky týmu Mercenaries za organizaci a hrdinným účastníkům za pěknou hru a na jaře jdeme znovu do toho!!! Takže tímto skončila letošní sezóna vyznačující se největším počtem akcí v historii týmu a zároveň nejdelší dobou hraní neboť na den přesně trvala devět měsíců : -))) Jen doufám že letošní minimální účast některých našich členů  nebude mít pokračující tendenci a příští rok budeme navštěvovat akce v daleko větším počtu tak jak bylo v minulosti zvykem.

Přidat jako oblíbený (206) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 5310

Napište první komentář
RSS komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*



Kód:** Code

Powered by AkoComment

 
Další >

Vybíráme z našeho archivu

Vega match I. Žďárec 20.5.
Jelen na čekané
Komorní akcička pro fajnšmekry konaná za krásného počasí měla za úkol trošku procvičit tým i jednotlivce v taktice a byla to dle mého názoru vítaná změna neboť se skutečně jednalo o něco jiného než jen chrlení kuliček.Sice dorazilo méně bojujících než se předpokládalo,avšak legrace jsme si užili dosytnosti.Jak by také ne,když jsme první hru o vlajku prohráli s nulou aniž bychom si v podstatě vystřelili.(Přesně tak jak to předpověděl Tomig) :- )) No jo holt s nepřáteli na stromě jsme nepočítali a snipera jsme málem zašlápli…Naštěstí později jsme více zapojili mozkové závity a drželi jsme krok s místními borci kteří měli terén v malíčku.Získali jsme cenné poznatky a nyní snad již víme co zlepšit. Asi největším problémem zřejmě zůstává nízká účast na akcích a tím samozřejmě i následná nesehranost z čehož pramení převážná  část problémů.Navykli jsme hromadným útokům a drtivým přestřelkám v „hurá“ akcích s velkým počtem lidí.Zdá se že bude nutno obrátit naši pozornost i jiným směrem neboť airsoft není jen o pružinách a masových akcích a proto celodenní přestřelka s malým počtem lidí dokáže pobavit.A že jsme se bavili dokonale,o tom svědčí i náš příjezd domů  kolem 22.hodiny : - )))