Home Bazar
|
Akce Rudá Sklizeň, Ralsko 5.- 8.7.2007 |
|
|
|
Tak tedy 5.7. zhruba v 15 hodin vyrážíme směr Ralsko. Zadní
sedák Tomig, Pajda, Pochtli, ve předu Skotty a za volantem Jelen střídavě koukající na cestu a v zrcátku kontrolující
krabici s řízky…Během cesty neustálé přeháňky a ve voze diskuse na
téma jak to tam asi bude letos vypadat.Po příjezdu a ubytování rychle do okolí
ukázat těm co tu dosud nebyli záludnosti terénu.Hned nás čekalo první
překvapení ... více
a sice totální destrukce budov,vytrhané překlady a těžce narušená
statika. Večer pokec a hajdy na kutě neb zítra to vypukne… No a také to
tak dopadlo : -( Problémy s označením,neustálé úpravy scénáře
apod.Nakonec se to vše nějak sesmolilo a mohlo se začít. Naším úkolem bylo
ubránit základnu,lokalizovat základnu partyzánů a udržet předsunutou základnu
se zdrojem vody do daného času.První dvě hodiny jsme měli být záložní jednotka
a spolu s Omikronem být přímo k ruce veliteli základny na kanále 4
který byl vyhrazen pouze pro nás.Bohužel záhy jsme na něm slyšeli snad všechny
kdo vlastnili PMRka…Abych to zkrátil,nepřítele jsme po tu dobu nikde
nezahlédli.Později jsme měli provést průzkum a ověřit polohu nepřátelské
základny.Během této mise se nám podařilo bez výstřelu dostat tříčlennou
nepřátelskou hlídku!!! ( Že by rekord Ralska? ) Perličkou byl dále útok rojnice
nepřátel na naši skupinu,který nám ohlásili nevědomky na našem vlastním kanále…Nutno
dodat že nás ale dokonale zmátli tím že znali naše hesla. (Tímto díky chytrolínovi
jenž to v návalu blbosti nepříteli vyslepičil.) Po návratu na základnu a
podání hlášení jsme dali vydatnou stravu z plechu a po menším odpočinku
vyrazili k naší základně vystřídat její osazenstvo.Ale ouha,část jich byla
na průzkumu a stávající velitel Monty se nějak neměl k tomu ji opustit
neboť si právě užíval vánoce plné petard a ohňostrojů ze svých vydatných zásob
:- ) Takže jsme se bezcílně poflakovali kolem a začali štengrovat jedni druhé
až na konec zazněla památná slova „Když není po kom střílet,co si to dát
o základnu…“ Samozřejmě s hurónským řevem přijato a hned jsme
také tak
učinili.Boj byl na ostří nože a postupně jsme zemřeli,neboť dobýt ve
vyrovnaném počtu základnu prostě nešlo.Legrace to ovšem byla náramná…Večer
jsme ještě odešli podpořit předsunutou základnu,nicméně schytali jsme to od
vlastních neboť jsme dostali nepřesné instrukce.Rozezleni jsme se trousili na
mrtvoliště,nicméně „Vodu“ se podařilo ubránit i bez naší pomoci a
po nějaké době přišla bůhví odkud informace že to partyzáni vzdali a v noci
se nebude hrát.Druhý den se prý domluví co bude dál následovat.Nastaly
všeobecné rozpaky a rozmrzelost,nicméně Pajdova vydařená sólo akce s otvírákem
na konzervy nenechala jedno oko suché.Myslím že i V.Burian by záviděl :- ))) Druhý
den došlo k úpravě v rozdělení týmů a část našich minulých nepřátel
nyní hrála s námi.(Bohužel část našich jednotek je ze setrvačnosti
odpravovala stále…) Úkolem bylo čistit budovy a vynášet k mrtvolišti
označené kousky polystyrenu.Hra konečně dostala ten správný impuls a střílelo
se ve velkém stylu.Náš zdravoťák specialista Jéňa chvílemi nevěděl kam dříve
skočit. (Jak by také ne,když každý měl jiné označení a tak se střílelo takřka
po všem co se hýbalo…) Nicméně tentokrát jsme to alespoň regulérně
vyhráli.Odpoledne se nic moc nedělo,některé týmy rezignovali a odjeli a tak se
usneslo že dáme boj o naši bývalou základnu.Spolu s Scouty,Sajtnou a Spetsnazem
jsme odolávali mnohonásobné přesile i útoku debila který nám dovnitř hodil
slzný plyn…Barák dostával krutě zabrat a po jednom obrovském výbuchu se
dokonce roztrhnul kus stropu nad námi a pomalu to přestávala být legrace.Nakonec
jsme zbyli my tři z ASCS a jeden kluk tuším z Ostravy a vítězoslavně
jsme se zarudlýma očima vypochodovali ven.Holt další vítězství… Většina
lidí v tu chvíli byla nucena vytáhnout nabíječky,nicméně později jsme dali
ještě dvě menší akcičky na velmi omezeném prostoru což docela zvýhodnilo hráče
se silně upgradovanými zbraněmi a tudíž se to nesetkalo s příliš kladným
ohlasem.Den utekl jako voda a večer jsme vyrazili na pořádnou zobku na hotel
který nám doporučil Monty.Popisovat tohle by vydalo na samostatnou
knihu,chytili jsme totiž SOBR mánii a vše rázem bylo
SOBR.Řehtali jsme se v takovém
stylu že nás začali znovu pálit oči od slzáku.Jen vrchní nechápal co že je to
ta „Bobrovka“…Později na benzince to gradovalo a po příjezdu
na základnu dále pokračovalo do pozdních ranních hodin.Poslední den už plynul v nostalgii
a vzpomínkách,někteří balili hned z rána,jiní později a všichni spěchali
domů.I my jsme pomalu ukrajovali kilometry k domovu a hodnotili prožitky z akce.Výsledek
vyzněl v tom smyslu že to bylo nejspíše naše poslední „Ralsko“.
Ani ne tak kvůli nejasné organizaci a zcela jinému scénáři ale spíše proto že
stav budov je již opravdu kritický a jezdit 220km jen abychom hráli v lese
u nás vyvolává již jen trpký úsměv.Ze strany organizátorů byla akce spíše
labutí písní a nebudu jej hodnotit pro nedostatek nestranných podkladů.Je nutno
totiž přiznat že dostali ránu pod pás od nezúčastnivších se týmů,nicméně si myslíme
že i tak se dalo ještě v pátek ledacos zachránit. Takže rozpačité,avšak
jak jsem poznamenal ještě v Ralsku „Lepší než sedět celý víkend doma.“
:- )))
Přidat jako oblíbený (182) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 5371
Powered by AkoComment |
Vybíráme z našeho archivu
 Na tuto menší akci jsme byli schopni dát dohromady pouze pět
lidí a tak jsme očekávali že budeme nejspíše přiřazeni k jiným týmům.Proto
jsme trochu nevěřícně poslouchali výklad Pepy jenž nám sdělil že jsme Polská
jednotka které zajali jednoho člena a tudíž ho musíme osvobodit z německého
zajetí. Hrát za Poláky bylo lákavé,ovšem jen do doby kdy nám bylo sděleno že se
musíme vyrovnat ještě s všudypřítomnou jednotkou NATO která prý má
udržovat pořádek.To už nás humor trochu přešel :- )) Protože Němců bylo docela
dost a taky NATO počítalo několikanásobně více lidí,bylo jasné že to bude pěkná
mela.Dostali jsme posilu tří lidí z čehož nám ještě odebrali toho zajatce,popadli
jsme krabici s výkupným a šlo se na věc.Když jsme dosáhli udaných pozic
rozhodl Tomig že to napřed zkusíme po dobrém a šel vykoupit zajatého druha.Po
chvíli s tím druhá strana kupodivu souhlasila a zajatce vydala takže jsme
byli v plném počtu.Obešli jsme obloukem nepřátelské pozice a dvakrát jsme
přitom narazili na patrolující jednotky NATO přičemž jsme vždy řešili zda
střílet či ne…
 Nakonec jsme se rozhodli nevtahovat je prozatím do boje a
nepozorovaně jsme dále postupovali vstříc nepříteli.Zaútočili jsme na základnu
protivníka,který se odhodlaně bránil a pomalu jsme ho vytlačovali i za cenu
našich menších ztrát,když tu náhle řev jak v tanku a jednotka NATO na
scéně s tím že bude zatýkat chrabré Poláky! Jednoho kolegu nám popravili neboť
to odmítnul a protože na brífinku nepadlo o něčem takovém ani slovo stáhl se zbytek
našich bojovníků stranou s tím že „toho bohdá nebude aby se ASCS
vzdalo.“ Ještě z hecu jsme měli v úmyslu sebrat nepříteli
vlajku,nicméně NATO využilo našeho váhání a byli jsme zaskočeni v přehledném
terénu a po krátké výměně názorů začaly zmatky a nakonec jsme „hrdinně“
zemřeli.Cestou na mrtvoliště se k nám přidala část jednotky NATO a taktéž Německá
jednotka s tím že napadneme základnu NATO a po její likvidaci si to
vyřídíme mezi sebou.Tak se také stalo a opět následovala série zbytečných dohadů
a osočování ale nakonec přece jen došlo k urovnání nejasností,následnému
rozdělení na poloviny a pak už jsme bojovali až do úplného vystřílení stále
dokola na střídačku systémem obrana-útok… Klapalo to náramně a třeba Charlie díky svým zádům vysázel téměř více kuliček
než za pár předcházejících let v airsoftu :- )) Přesto že organizátor
ohodnotil úspěšnost akce na 60%,myslím že problém byl pouze v nedokonalé informovanosti
zúčastněných,což rozhodně nebyl náš problém.My jsme si zastříleli dosytnosti a
hodnotím akci jako veselý a příjemně vyvedený den.
|
|
Celý článek...
|
|
|
|