Home arrow Bazar
Akce Rudá Sklizeň, Ralsko 5.- 8.7.2007 Tisk E-mail
Ralsko 2007
Tak tedy 5.7. zhruba v 15 hodin vyrážíme směr Ralsko. Zadní sedák Tomig, Pajda, Pochtli, ve předu Skotty a za volantem Jelen střídavě koukající na cestu a v zrcátku kontrolující krabici s řízky…Během cesty neustálé přeháňky a ve voze diskuse na téma jak to tam asi bude letos vypadat.Po příjezdu a ubytování rychle do okolí ukázat těm co tu dosud nebyli záludnosti terénu.Hned nás čekalo první překvapení ... více
a sice totální destrukce budov,vytrhané překlady a těžce narušená statika. Večer pokec a hajdy na kutě neb zítra to vypukne… No a také to tak dopadlo : -(  Problémy s označením,neustálé úpravy scénáře apod.Nakonec se to vše nějak sesmolilo a mohlo se začít. Naším úkolem bylo ubránit základnu,lokalizovat základnu partyzánů a udržet předsunutou základnu se zdrojem vody do daného času.První dvě hodiny jsme měli být záložní jednotka a spolu s Omikronem být přímo k ruce veliteli základny na kanále 4 který byl vyhrazen pouze pro nás.Bohužel záhy jsme na něm slyšeli snad všechny kdo vlastnili PMRka…Abych to zkrátil,nepřítele jsme po tu dobu nikde nezahlédli.Později jsme měli provést průzkum a ověřit polohu nepřátelské základny.Během této mise se nám podařilo bez výstřelu dostat tříčlennou nepřátelskou hlídku!!! ( Že by rekord Ralska? ) Perličkou byl dále útok rojnice nepřátel na naši skupinu,který nám ohlásili nevědomky na našem vlastním kanále…Nutno dodat že nás ale dokonale zmátli tím že znali naše hesla. (Tímto díky chytrolínovi jenž to v návalu blbosti nepříteli vyslepičil.) Po návratu na základnu a podání hlášení jsme dali vydatnou stravu z plechu a po menším odpočinku vyrazili k naší základně vystřídat její osazenstvo.Ale ouha,část jich byla na průzkumu a stávající velitel Monty se nějak neměl k tomu ji opustit neboť si právě užíval vánoce plné petard a ohňostrojů ze svých vydatných zásob :- ) Takže jsme se bezcílně poflakovali kolem a začali štengrovat jedni druhé až na konec zazněla památná slova „Když není po kom střílet,co si to dát o základnu…“ Samozřejmě s hurónským řevem přijato a hned jsme také tak učinili.Boj byl na ostří nože a postupně jsme zemřeli,neboť dobýt ve vyrovnaném počtu základnu prostě nešlo.Legrace to ovšem byla náramná…Večer jsme ještě odešli podpořit předsunutou základnu,nicméně schytali jsme to od vlastních neboť jsme dostali nepřesné instrukce.Rozezleni jsme se trousili na mrtvoliště,nicméně „Vodu“ se podařilo ubránit i bez naší pomoci a po nějaké době přišla bůhví odkud informace že to partyzáni vzdali a v noci se nebude hrát.Druhý den se prý domluví co bude dál následovat.Nastaly všeobecné rozpaky a rozmrzelost,nicméně Pajdova vydařená sólo akce s otvírákem na konzervy nenechala jedno oko suché.Myslím že i V.Burian by záviděl :- )))  Druhý den došlo k úpravě v rozdělení týmů a část našich minulých nepřátel nyní hrála s námi.(Bohužel část našich jednotek je ze setrvačnosti odpravovala stále…) Úkolem bylo čistit budovy a vynášet k mrtvolišti označené kousky polystyrenu.Hra konečně dostala ten správný impuls a střílelo se ve velkém stylu.Náš zdravoťák specialista Jéňa chvílemi nevěděl kam dříve skočit. (Jak by také ne,když každý měl jiné označení a tak se střílelo takřka po všem co se hýbalo…) Nicméně tentokrát jsme to alespoň regulérně vyhráli.Odpoledne se nic moc nedělo,některé týmy rezignovali a odjeli a tak se usneslo že dáme boj o naši bývalou základnu.Spolu s Scouty,Sajtnou a Spetsnazem jsme odolávali mnohonásobné přesile i útoku debila který nám dovnitř hodil slzný plyn…Barák dostával krutě zabrat a po jednom obrovském výbuchu se dokonce roztrhnul kus stropu nad námi a pomalu to přestávala být legrace.Nakonec jsme zbyli my tři z ASCS a jeden kluk tuším z Ostravy a vítězoslavně jsme se zarudlýma očima vypochodovali ven.Holt další vítězství… Většina lidí v tu chvíli byla nucena vytáhnout nabíječky,nicméně později jsme dali ještě dvě menší akcičky na velmi omezeném prostoru což docela zvýhodnilo hráče se silně upgradovanými zbraněmi a tudíž se to nesetkalo s příliš kladným ohlasem.Den utekl jako voda a večer jsme vyrazili na pořádnou zobku na hotel který nám doporučil Monty.Popisovat tohle by vydalo na samostatnou knihu,chytili jsme totiž SOBR mánii a vše rázem bylo SOBR.Řehtali jsme se v takovém stylu že nás začali znovu pálit oči od slzáku.Jen vrchní nechápal co že je to ta „Bobrovka“…Později na benzince to gradovalo a po příjezdu na základnu dále pokračovalo do pozdních ranních hodin.Poslední den už plynul v nostalgii a vzpomínkách,někteří balili hned z rána,jiní později a všichni spěchali domů.I my jsme pomalu ukrajovali kilometry k domovu a hodnotili prožitky z akce.Výsledek vyzněl v tom smyslu že to bylo nejspíše  naše poslední „Ralsko“. Ani ne tak kvůli nejasné organizaci a zcela jinému scénáři ale spíše proto že stav budov je již opravdu kritický a jezdit 220km jen abychom hráli v lese u nás vyvolává již jen trpký úsměv.Ze strany organizátorů byla akce spíše labutí písní a nebudu jej hodnotit pro nedostatek nestranných podkladů.Je nutno totiž přiznat že dostali ránu pod pás od nezúčastnivších se týmů,nicméně si myslíme že i tak se dalo ještě v pátek ledacos zachránit. Takže rozpačité,avšak jak jsem poznamenal ještě v Ralsku „Lepší než sedět celý víkend doma.“  :- )))
Přidat jako oblíbený (182) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 5371

Napište první komentář
RSS komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
WWW:
Předmět:
Komentář:*



Kód:** Code

Powered by AkoComment

 
< Předch.   Další >

Vybíráme z našeho archivu

Akce "XX" Rudice, 27.5.
"Válečná porada"
Na tuto menší akci jsme byli schopni dát dohromady pouze pět lidí a tak jsme očekávali že budeme nejspíše přiřazeni k jiným týmům.Proto jsme trochu nevěřícně poslouchali výklad Pepy jenž nám sdělil že jsme Polská jednotka které zajali jednoho člena a tudíž ho musíme osvobodit z německého zajetí. Hrát za Poláky bylo lákavé,ovšem jen do doby kdy nám bylo sděleno že se musíme vyrovnat ještě s všudypřítomnou jednotkou NATO která prý má udržovat pořádek.To už nás humor trochu přešel :- )) Protože Němců bylo docela dost a taky NATO počítalo několikanásobně více lidí,bylo jasné že to bude pěkná mela.Dostali jsme posilu tří lidí z čehož nám ještě odebrali toho zajatce,popadli jsme krabici s výkupným a šlo se na věc.Když jsme dosáhli udaných pozic rozhodl Tomig že to napřed zkusíme po dobrém a šel vykoupit zajatého druha.Po chvíli s tím druhá strana kupodivu souhlasila a zajatce vydala takže jsme byli v plném počtu.Obešli jsme obloukem nepřátelské pozice a dvakrát jsme přitom narazili na patrolující jednotky NATO přičemž jsme vždy řešili zda střílet či ne…
Dobyto
Nakonec jsme se rozhodli nevtahovat je prozatím do boje a nepozorovaně jsme dále postupovali vstříc nepříteli.Zaútočili jsme na základnu protivníka,který se odhodlaně bránil a pomalu jsme ho vytlačovali i za cenu našich menších ztrát,když tu náhle řev jak v tanku a jednotka NATO na scéně s tím že bude zatýkat chrabré Poláky! Jednoho kolegu nám popravili neboť to odmítnul a protože na brífinku nepadlo o něčem takovém ani slovo stáhl se zbytek našich bojovníků stranou s tím že „toho bohdá nebude aby se ASCS vzdalo.“ Ještě z hecu jsme měli v úmyslu sebrat nepříteli vlajku,nicméně NATO využilo našeho váhání a byli jsme zaskočeni v přehledném terénu a po krátké výměně názorů začaly zmatky a nakonec jsme „hrdinně“ zemřeli.Cestou na mrtvoliště se k nám přidala část jednotky NATO a taktéž Německá jednotka s tím že napadneme základnu NATO a po její likvidaci si to vyřídíme mezi sebou.Tak se také stalo a opět následovala série zbytečných dohadů a osočování ale nakonec přece jen došlo k urovnání nejasností,následnému rozdělení na poloviny a pak už jsme bojovali až do úplného vystřílení stále dokola na střídačku systémem obrana-útok… Klapalo to náramně a třeba Charlie díky svým zádům vysázel téměř více kuliček než za pár předcházejících let v airsoftu :- )) Přesto že organizátor ohodnotil úspěšnost akce na 60%,myslím že problém byl pouze v nedokonalé informovanosti zúčastněných,což rozhodně nebyl náš problém.My jsme si zastříleli dosytnosti a hodnotím akci jako veselý a příjemně vyvedený den.
Celý článek...